Přednášky

Vyhledávání

Ekonomie, etika, egoismus a empatie

18. listopadu 2010 proběhla další beseda z cyklu Iniciativy 17–11. Hostem setkání byl ekonom Tomáš Sedláček.

Během večera zazněly tyto otázky

  • Jaká je cena nezištnosti?
  • Bible, ekonomie a etika
  • Co je motorem ekonomické aktivity? Egoismus, nebo empatie?
  • Ekonomie, právo a dnešní teorie mravních citů
  • Společné dobro, subsidiarita, solidarita, participace očima ekonoma
  • Křehká květina sociální spravedlnosti

Tomáš Sedláček, ekonom, hlavní makroekonomický stratég jedné velké české banky, ekonomický poradce exprezidenta Havla. Jeho články a blogy lze najít v Hospodářských novinách a na serveru Aktuálně.cz. Autor knihy Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi.

Video

Předložené náměty

1. Ekonomie a etika z praktického hlediska.

Moralistní otázka na začátek. Přemýšlí-li o vztahu ekonomie a etiky drobný živnostník či majitel například menší stavební firmy, bývají to ryze praktické úvahy jako: Mám získat zakázku za každou cenu? Nebo je „všimné“ pro starostu ještě únosný morální kompromis? Jsme na půdě církve, která se živí slovem Bible: najdeme podle Vás v Bibli pro řešení takovéto situace inspiraci?

2. Egoismus vs. empatie.

Jsou ekonomické školy, ekonomové a politici, kteří své veřejné angažmá stavějí na hlásání takových mravních citů, které vzájemnou sympatii, osobní empatii nebo třeba motivaci nezištností odkládají stranou. Vše, nebo alespoň vše základní, má stát na sebeprosazení, soutěživosti (v extrémní poloze snad i bez dodržování obecně závazných pravidel), dosažení vlastních cílů bez ohledu na ostatní. Selský rozum mi říká: „Vyhni se extrémům, nebuď ani naivní, ale ani bezohledný.“ Co k tomu říkají dnešní ekonomové? Cituje někdo z nich zlaté evangelní pravidlo: „Miluj svého bližního jako sám sebe“?

3. Právo a ekonomie, dnešní „teorie mravních citů“.

Český ekonom a politik Tomáš Ježek opakovaně zdůrazňuje, jaké osudové důsledky mělo rozpojení ekonomie a práva (ekonomie se studovala na právnických fakultách, řada významných myslitelů byla zároveň právníky). Vy ve své knize Ekonomie dobra a zla spíše než toto reflektujete příklon k ekonomii jako vědě čísel, k striktně matematickým kritériím, jimiž se řídí či mají řídit ekonomické vize. Vidíte v současné ekonomii proud, který by stavěl více na „mimoekonomických“ základech? Někoho, kdo by silným způsobem hlásal dnešní „teorii mravních citů“ jako to nezbytné? Co říkáte vizi Benedikta XVI., který za jeden z nejsilnějších motorů a motivací lidské aktivity považuje nezištnost, „zdarmadanost“?

4. Přerozdělování bohatství a sociální učení církve.

Oslovují Vás konkrétně jako nosné pojmy společného dobra, subsidiarity, participace a solidarity? Jak se vyrovnáváte a jak chápete pojem sociální spravedlnosti?

Ke stažení